Pri sve ceste k budove sem pozoroval jednoho Rusaka jak se myl v plechovem na nemocenskem stojanu umyvadle. Byl svleceny do polonaha a jeho stojan byl dale od stanu. Pote kdyz sem dosel spet do prostredka sjezdu do podzemni garaze sem si nemotorne stoupnul na svou rozvazanou tkanicku a zavravoral. Ja udelal nekolik kroku navic abych byl pryc ze stredu a abych dostal idealnejsi uhel pro pohled do vnitrku garaze. Pokleknul si no a zacal si zavazovat svou tkanicku. Ona ctryrka v kozenych trictvrtakach tam byla stejne coby predtim. Bohuzel vsak vnitrek garaze byl priliz tmavy no a ja nebyl schopny spozorovat co tam ti Rusaci delaly. No a ani zda byl nekdo v tom automobilu ci ne ? No a najednou sem zaslechl za svymi zady ke mne se priblizujci vojenske boty. Ja sem nikde zadne straze venku nevydel ve strane ze ktere sem prichazel. Ruske vojenske boty mi bylo vsak mozne rozeznat. KDYZ SEM SE VSTYCIL TAK SEM UCITIL MEZI LOPATKAMI VDLOUBENOU HLAVEN SAMOPALU . Me prvni myslenky byly v tom co sem vedel ze sebeobrany o odzbrojeni za mnou stojiciho vojaka se samopalem? Zacal sem si casovat sve kroky – a ) otocim se v rychlosti – b) levou rukou se uchopim jeho hlavne a odvratim ji od sebe – c) loktem ho uderim do soplexu a pakou stocim sve predlokti aby mi pest uderila do jeho obliceje. ( Ja si nebyl jisty jak byl ten vojak za mnou vysoky presto vsak.) d) pravou rukou sejdu k samopalu a odejmu ho tomu bidakovy za mymi zady. CO VSAK POTOM ? Na jedne strane sem mel okolo stanu se poflakovat tak sto padesat Rusaku se samopaly. Na druhe strane tanky s ozbrojenyma hlidkama. Ja sem dodneska rad ze sem do te doby nevydel zedne Rumbo ci Chuck Norris filmy ve kterych ti herci byly schopni postrilet celou Ruskou Armadu.
No a pote mi to prislo coby z nebe ja se obratil pozvolna pohlednul sem vojakovy do oci no a svou pomocnackou rustinou mu rekl – zarko utiraje si celo jako mych byl pred uzehem slunce. No a zacal sem odchazet. Ja si byl jisty ze by sem ho by byl byval schopen odzbrojit. Avsak take ze jedina cesta pres tak sest paru koleji precnivajcich z Bubenecskeho Nadrazi vysoky drateny plot a kdo vi kam vedouci Sad jehoz kmeny stromu by mi moc ochranu neucinily. Ne byl sem na spravne ceste. Nehlede na to vsak kazdym krokem ktery sem ucinil sem mel pocit ze mi nekdu uklada sto kilogramove zavazi. Ocekavaje Stoj ! Ruky gore ! Ja na vojne jako psovod sem casto vodil vezne na branu k navstevam – mel sem samopal s ostrymi a roskaz mit vezne ctyri kroky pred sebou ne o krok bliz ne o krok dal. No a kdyz by se vezen pokousel o utek dat roskaz. STUJ ! Stuj a nebo strelim ! Vystrel do vzduchu – no a kdyz by vezen neposlechl – BUM.
No nakonec sem byl spatky u strazi ktere mi vpustily. Straze mi daly cemuz sem pozdeji se dozvedel ze to byla Bila kniha kontrarevoluce. Ja ji prevzal po dvou krocich sem ji zacal pred sebou trhat no a kdyz sem dosel k rohu ulice tak sem vyhodil rostrhane papiry do vzduch zahvizdal a tryskem sem letel po prazdne ulici. No Praha neni nic podobneho coby je dnesni Vancouver. Ja ve vsem trysku se objevil pred Cinskou ambasadou pred jejimz plotem byl autobus s asy ctyriceti nudicimy se rusaky. Kteri pro me dlouhe vlasy kdyz sem ze sprintu presel do normalniho kroku cinily poznamky. Sto eto devuska? Ja mel strach ze ty straze co sem pred nima utikal radiem zavolaji tyhle bande.
Ja verim ze ten den sem mel vice stesti nezly rozumu. NO A PRO MNE VSECHNY ZAZITKY JEDNOHO DNE NEKONCILY – NAOPAK !